Školní řád

zpracovaný v souladu s § 30 odst. 1, písmene a – d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění (dále jen školský zákon).

I. Ustanovení pro žáky a zákonné zástupce (§ 30 odst. 1 písm. a) školského zákona)

1.      Práva žáků:

  • Žáci mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám, možnostem a danému stupni podpůrných opatření.
    O průběhu a výsledcích svého vzdělávání jsou informováni.
  • Žáci mají právo na přestávku mezi hodinami a na uvolnění z vyučovací hodiny
    na dobu nezbytně nutnou pro svoje náhlé potřeby.
  • Žáci mohou svobodně vyjadřovat své názory a mluvit o problémech, které se jich dotýkají. Svoje názory musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušného chování a dobrého vzájemného soužití. Názorům žáka musí být věnována patřičná pozornost všech odpovídajících pracovníků, a to v souvislosti s jejich věkem a stupněm vývoje.
  • Ve škole pracuje žákovská rada. Je orgánem žáků, který umožňuje demokratickou cestou hledat a nalézat nejvhodnější řešení jejich problémů, uspokojování jejich potřeb a zájmů. Zástupce do žákovské rady vysílají jednotlivé třídy. Volby do žákovské rady probíhají na začátku volebního období v září nového školního roku. Žákovská rada spolupracuje s ředitelem školy, pedagogy, školskou radou a předává jim své návrhy a připomínky. Školská rada nebo ředitel školy jsou povinni se těmito návrhy a připomínkami zabývat a reagovat na ně.
  • Žáci mají právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělání, na informace, které podporují rozvoj jejich osobnosti. Dále mají právo na ochranu před informacemi, které jim mohou škodit.
  • Žáci mají právo na poskytnutí pomoci v případě, že jsou v nesnázích nebo mají problémy. Dále si mohou vyžádat pomoc učitele, pokud mají potíže s učivem.

2.      Povinnosti žáků:

  • Žák je zodpovědný za svoje studijní výsledky a chování.
  • Žáci přicházejí do školy včas, nejpozději 5 minut před začátkem výuky, přezují
    se v šatně do vhodné obuvi a odloží si potřebné věci (kabáty, bundy, čepice apod.) tak, aby se mohli v klidu připravit na vyučování, které začíná podle schváleného rozvrhu při běžné výuce v 8:00 hodin. V budově nenosí žádné pokrývky hlavy (čepice, šátky, kšilty apod.). Šatnu své třídy při příchodu i odchodu žáci zamykají.
  • Žáci jsou povinni dodržovat pravidla slušného, kulturního chování. Zdraví učitele, zaměstnance školy a jiné dospělé osoby, nepoužívají hrubých a sprostých slov, snaží se být ohleduplní k mladším a slabším spolužákům. Ve škole i mimo školu dodržují pravidla slušného chování a dbají na dobré vzájemné vztahy.
  • Žáci se chovají tak, aby neohrožovali zdraví a bezpečnost všech svých spolužáků, pracovníků školy i svoje vlastní (houpání na židlích, naklánění z oken, nošení skleněných lahví na pití, žvýkání žvýkaček apod.) s důrazem na bezpečnost při pohybových aktivitách v rámci školních činností a projektů školy. Dodržují pravidla hygieny, respektují pokyny zaměstnanců školy – je zakázána slovní a fyzická agrese vůči všem pracovníkům školy.
  • Žákům není dovoleno opouštět bez svolení učitele (dohledu) školu nebo pracoviště, při ostatních akcích a činnostech školy se vždy řídí pokyny patřičného pedagogického pracovníka.
  • Žáci nosí do školy všechny potřebné knihy, sešity a ostatní pomůcky, chovají
    se ke školním věcem šetrně. Pravidelně nosí do školy žákovskou knížku, kterou předkládají na vyzvání vyučujícímu. Žákovskou knížku udržují v pořádku. Ztrátu ŽK neprodleně oznámí třídnímu učiteli a zajistí si vystavení duplikátu.
  • Jestliže se žák z vážných důvodů nemohl připravit na vyučování, vypracovat uložený úkol, zapomněl-li pomůcky, pracovní nebo cvičební oděv, omluví se učiteli na začátku hodiny.
  • Na svém pracovišti udržují všichni pořádek, žáci určení jako služba se starají
    o pořádek ve třídě (tabule, křídy, pomůcky apod.), při hodinách tělesné výchovy
    a pracovních činností používají žáci vhodný oděv, dodržují ustanovení provozních řádů a řídí se pokyny vyučujících.
  • Žáci nenosí do školy věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu žáků, ani jiné věci nesouvisející s výukou, kterými by mohli výuku narušovat. Aby byl zajištěn nerušený průběh vyučovací hodiny, nesmí žáci v hodině telefonovat ani posílat SMS či jiné zprávy. V hodině je přístroj vypnutý tak, aby nerušil, o přestávkách si mohou nutné věci žáci telefonem vyřídit po dohodě
    s vyučujícím.
  • Wi-Fi není volně přístupná žákům. Telefon ani jiné elektronické zařízení si žáci nenabíjejí ve škole.
  • Žáci nepořizují telefonem ani jiným přístrojem fotografie nebo zvukové a video nahrávky bez vědomí vyučujícího. Vyučující má právo při nedodržení pravidel telefon zajistit.
  • Žáci bezdůvodně nenosí do školy peníze a cenné předměty! Pokud se tak stane, uloží je ve sborovně nebo u vyučujícího. V případě, že cennosti neuloží do bezpečí, jsou sami zodpovědní za případnou ztrátu. Ztráty věcí neprodleně ohlásí učiteli nebo některému dospělému.
  • Pití během vyučování je povoleno po dohodě s vyučujícím.
  • O přestávkách a v době vyučování je žákům zakázáno opouštět budovu školy nebo pracoviště bez vědomí učitele, v době mimo vyučování (i v polední přestávce nebo přestávce před dalšími činnostmi ve škole) se nesmějí žáci zdržovat ve školní budově bez vědomí pedagogického pracovníka nebo jiného zaměstnance školy. Stěhování do jiných tříd, pohybování se žáků v jiných patrech a navštěvování jiných tříd je možné jen se souhlasem příslušného pedagoga.
  • Žákům je povoleno vstupovat do, místností ředitelství školy či jiných prostor pouze na vyzvání příslušného zaměstnance nebo s doprovodem některého
    ze zaměstnanců, úřední věci si žáci v kancelářích školy zařizují během velké přestávky, tj. 9,40 – 9,55 hodin.
  • Žáci nenosí do školy větší obnosy peněz a cenné předměty, které nepotřebují k výuce. Pokud žák něco ztratí, musí ztrátu okamžitě hlásit některému z vyučujících, pojištění se vztahuje na věci osobní a předměty, které souvisejí s výukou.

3.      Práva zákonných zástupců:

  • Mají právo se informovat na chování a prospěch svého dítěte u jednotlivých vyučujících prostřednictvím třídních schůzek, mohou být přítomni při výuce i ostatních činnostech ve škole po dohodě s vyučujícím a ředitelem školy.
  • Mají právo na individuální pohovor po dohodě s příslušným pedagogem v době mimo jeho výuku.
  • Mohou vznášet připomínky a podněty k práci školy u vyučujících nebo u ředitele školy formou, která neodporuje pravidlům slušného chování.
  • Mají právo být voleni do školské rady a prostřednictvím svého zástupce se podílet
    na správě školy.

4.      Povinnosti zákonných zástupců:

  • Rodiče dbají na přípravu žáků do školy, kontrolují jejich školní práci. Pravidelně sledují týdenní plány a zápisy v žákovské knížce; jejich pravidelnou kontrolu potvrzují podpisem.
  • Každá nepřítomnost žáka ve škole musí být omluvena osobně, telefonicky nebo písemně zákonným zástupcem do 3 kalendářních dnů od počátku absence s doložením konkrétního důvodu – za kalendářní dny jsou považovány všechny dny v týdnu (tzn. soboty, neděle, svátky, apod.) Po ukončení absence je nutné ji opět písemně omluvit v žákovské knížce nejdéle do dvou pracovních dnů po příchodu do školy. Předem známou absenci dítěte je nezbytné omluvit dopředu. Povolení jednodenní absence uděluje třídní učitel, o povolení delší absence je nutno žádat ředitele školy písemně (s vyjádřením třídního učitele). Uvolnění z jednotlivých hodin poskytnou třídní učitelé pouze na písemnou žádost rodičů v žákovské knížce. Žák odchází ze školní budovy pouze se souhlasem třídního učitele nebo vyučujícího posledního předmětu, po kterém odchází. V případě nepřítomnosti třídního učitele uvolňuje žáky učitel pověřený zastupováním.
  • V odůvodněných případech má škola právo vyžadovat omluvu nepřítomnosti prostřednictvím lékařského potvrzení (např. v případě velkého počtu zameškaných hodin, při častých krátkodobých absencích a absencích v určitých dnech).
    Se souhlasem rodičů a po spolupráci s odborníky má škola právo zjišťovat u žáků školy přítomnost alkoholu či drog, vždy však jen se souhlasem ředitele školy.
  • V případě závažných okolností týkajících se jejich dítěte jsou zákonní zástupci povinni dostavit se na vyzvání do školy a se školou a dalšími institucemi při řešení těchto okolností spolupracovat.
  • Informují třídního učitele svého dítěte o změnách zdravotního stavu nebo léčbě, která může mít vliv na výuku jejich dítěte.

     II. Pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců a zaměstnanců školy (§ 30 odst. 1 písm.  a)  školského zákona)

  • Při vzájemném kontaktu a komunikaci mezi všemi účastníky vzdělávání v základní škole (zákonní zástupci, zaměstnanci školy, žáci) jsou dodržovány zásady vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti. Zákonní zástupci (rodiče) dodržují při vzájemném styku se zaměstnanci základní školy, s jinými žáky docházejícími do základní školy a s ostatními zákonnými zástupci žáků pravidla slušnosti a vzájemné ohleduplnosti.
  • Třídní schůzky nebo konzultační hodiny jsou pětkrát ročně (termíny jsou uvedeny v brožuře či na webových stránkách školy); zde jsou zákonní zástupci žáků informováni o prospěchu a chování svých dětí. V případě nezbytné potřeby může být svolána i mimořádná schůzka rodičů s vedením školy.
  • Pokud škola organizuje a pořádá akce, jako jsou výlety, exkurze, divadelní a filmová představení pro děti, besídky, dětské dny apod., informuje o tom
    v dostatečném předstihu zákonné zástupce žáků prostřednictvím týdenních plánů, brožury, webových stránek školy či žákovské knížky.
  • Vážné porušení školního řádu ze strany žáka je důvodem pro kázeňské opatření, svolání výchovné komise s rodiči žáka a případně zahájení jednání o jeho další školní docházce s rodiči nebo s institucemi, ke kterým má škola oznamovací povinnost. V případě závažného porušení školního řádu lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit žáka, který splnil povinnou školní docházku.
  • Součástmi školního řádu jsou i řády pracoven, ŠJ, ŠD, školní zahrady, školní řád MŠ a klasifikační řád, vnitřní řády a provozní řády (viz titulní strana – obsah), které jsou samostatnými částmi školního řádu.

  III. Provoz a vnitřní režim školy (§ 30 odst. 1 písm. b) školského zákona)

  • Škola pro vstup je otevřena 20 minut před začátkem dopoledního vyučování. Do školy žáci přicházejí 15 minut před zahájením školního dne a nejpozději 5 minut před zahájením vyučování.
  • Příchod do školy v době vyučování je možný hlavním vchodem – zvonky do kanceláří školy a sborovny.
  • Do tělocvičny je povolen vstup pouze v čisté sportovní obuvi pro vnitřní použití
    s nebarvící podrážkou.
  • Na akcích školy organizovaných mimo budovu žáci dodržují pravidla silničního provozu a pokyny doprovázejících osob.
  • Pokud žák zaspí nebo přijde na sraz pozdě, je jeho povinností dostavit se do školy a hlásit se u ředitele školy nebo jeho zástupce. Odchod a příchod na mimoškolní akce organizuje doprovázející pedagog.
  • Časové rozvržení jednotlivých vyučovacích hodin s rozpisem přestávek je v každé třídě na nástěnce, na webových stránkách školy a v žákovské knížce. Začátek hodin určuje zvonění, délku vyučovací jednotky určuje učitel. Po zazvonění jsou žáci na určeném místě (např. podle zasedacího pořádku) a mají připraveny všechny potřebné věci k vyučování.
  • V době polední přestávky mohou žáci pobývat v budově školy na místě určeném zaměstnancem, který vykonává dohled. Pokud odcházejí ze školy, odpovídají za svoji bezpečnost sami, škola za ně v tuto dobu neručí. Zpět na odpolední vyučování přicházejí žáci do školy včas, tj. 5 minut před začátkem odpoledního vyučování.  Délku polední přestávky mají zapsanou v rozvrhu hodin v žákovské knížce.
  • O přestávkách žáci využívají právo na odpočinek, řídí se ale všemi pokyny dospělého, který má dohled. Zásadně nenavštěvují cizí třídy, k setkávání se spolužáky z jiných tříd slouží chodba školy nebo Hop klub. Pokud velkou přestávku tráví na zahradě školy, dodržují zde stanovená pravidla.
  • Otevírat okna, používat žaluzie, obsluhovat elektronické přístroje je možné pouze se souhlasem a za přítomnosti příslušného učitele.
  • Po ukončení vyučování uvedou žáci svá pracoviště do pořádku, odcházejí za dohledu vyučujícího do šatny, následně ze školy nebo na oběd. Žáci, kteří odcházejí do školní družiny, jsou předány vychovatelce ve školní družině.

   IV. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí (§ 30 odst. 1 písm. c) školského zákona)

  • Žák má právo na ochranu před fyzickým a psychickým násilím, před nedbalým zacházením, na ochranu svého zdraví, ochranu před sociálně patologickými jevy a před jakoukoliv formou zneužívání, diskriminace či ohrožování. Má právo využít preventivních programů a možností, které mu škola nabízí k poskytnutí potřebné podpory ve zmíněných oblastech. Podrobně viz Minimální preventivní program školy.
  • Do školy žáci nevpouští žádnou cizí osobu. Pokud se někdo domáhá vstupu
    do školy, oznámí tuto skutečnost ihned zaměstnanci školy.
  • Žáci mají zakázáno nosit, držet, používat nebo rozšiřovat mezi spolužáky alkoholické nápoje, cigarety či ostatní návykové látky v areálu školy i při školních akcích mimo budovu, poškozovat sebe nebo ostatní, týrat zvířata.
  • Žáci nesmí řešit svá nedorozumění fyzickým napadáním ostatních, urážením vulgárními výrazy, psychickým nátlakem, šikanováním, urážkami na původ či barvu pleti (projevy rasismu), krádežemi apod., včetně jejich vyjadřování v internetovém prostředí (Facebook, e-mailová pošta apod.) Tyto záležitosti neprodleně hlásí a řeší prostřednictvím pedagogických pracovníků školy.
  • Při poranění sebe nebo spolužáka je žák povinen ihned nahlásit toto vyučujícímu
    či jinému zaměstnanci školy a to nejpozději ten den, kdy se poranění nebo úraz staly.
  • Každý úraz pedagogický zaměstnanec řádně ošetří, případně poskytne první pomoc a zavolá záchrannou službu, následně bez prodlení informuje o dané skutečnosti zákonné zástupce. Vyžaduje-li to situace, vyzvedne si na základě výzvy zákonný zástupce své dítě osobně, v žádném případě nebude uvolněno bez doprovodu rodiče či jím písemně pověřené dospělé osoby.
  • Žáci mají za povinnost chovat se tak, aby předcházeli možnosti úrazů a zranění sebe
    i druhých a dodržovat pravidla, se kterými byli seznámeni v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví.
  • Vždy na začátku školního roku (nebo bezprostředně po příchodu nového žáka do školy) jsou žáci poučeni o pravidlech bezpečného chování v dílně, tělocvičně, v odborných učebnách, na zahradě školy a o chování při akcích konaných mimo školu.

      V. Zacházení se školním majetkem, učebnicemi a školními pomůckami (§ 30 odst. 1 písm. d) školského zákona

  • Žák má právo užívat a používat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou, avšak je povinen se při jejich používání řídit pokyny učitelů a jiných oprávněných osob.
  • Žák je povinen všechny své svěřené věci udržovat v pořádku a nepoškozovat věci, které tvoří zařízení školy nebo jsou majetkem jeho, spolužáků či zaměstnanců školy.
  • Za škodu na majetku, kterou způsobí žák svévolně nebo z nedbalosti či nešťastnou náhodou, může být vyžadována odpovídající náhrada.

     VI. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikace

I. Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění a vyhlášky MŠMT   č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání v platném znění a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám jako statutární orgán školy pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (dále jen klasifikace). Klasifikace je součástí Školního řádu podle § 30 odst. 2 školského zákona.

 

II. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1. Zásady hodnocení vzdělávání

  1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi, rodičům i pedagogům zpětnou vazbu, která informuje o tom, jak žák danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje.
  2. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, provádí se průběžně a celkově na konci každého pololetí.
  3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.
  4. Pedagog dodržuje zásady pedagogického taktu. Neklasifikuje žáky ihned po jejich návratu
    do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Smyslem zkoušení není nacházet mezery
    ve vědomostech, ale ohodnotit to, co žák umí. Přednost dává pozitivnímu hodnocení.
  5. Při klasifikaci a hodnocení zohledňuje učitel druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti a přihlíží ke kvalitě jeho výchovného prostředí.
  6. Případy mimořádného zhoršení prospěchu a nedostatky v chování žáků se projednají v pedagogické radě.

2. Zásady hodnocení chování

  1. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
  2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění
    za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
  3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit výchovné opatření.
  4. Udělování pochval, jiných ocenění a ukládání výchovných opatření je podloženo respektováním školního řádu.
  5. Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
  6. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení výchovného opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
  7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení výchovného opatření se zaznamenává
    do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitelky školy se zaznamenává na vysvědčení
    za pololetí, v němž bylo uděleno.
  8. Ředitelka školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo
    o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku (31 ŠZ).
  9. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

III. Zásady pro použití slovního hodnocení

  1.  Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka 
  2. v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka
    na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
  3. Na základě žádosti zákonného zástupce o použití slovního hodnocení rozhodne v odůvodněných případech ředitelka školy.
  4. Pedagog hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.
  5. Při použití slovního hodnocení vychází pedagog z kritérií uvedených v klasifikačních stupních. Pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení se slovní hodnocení převede
    do klasifikace, podle které se určí stupeň celkového hodnocení.

 

IV.  Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka

  1. Sebehodnocení žáka je přirozenou součástí procesu hodnocení. Hodnocení pedagoga a sebehodnocení žáka tvoří funkční celek.
  2. Pedagog vede žáka k dovednosti hodnotit sebe sama v souladu s jeho zdravým sociálním a psychickým vývojem. Sebehodnocením se žák učí důležité životní kompetenci.
  3. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagoga s jeho argumentací. Žáci si průběžně zvykají na situace, kdy sebehodnocení je porovnáváno s hodnocením pedagoga nebo jiného žáka či skupiny žáků.

 

V. Kritéria hodnocení žáků

1. Hodnocení vzdělávání žáka

  1. Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
  • 1 – výborný
  • 2 – chvalitebný
  • 3 – dobrý
  • 4 – dostatečný
  • 5 – nedostatečný
  1. Při hodnocení žáka podle odstavce 1 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístup
    ke vzdělání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  2. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  3. Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.
  4. Do známky z vyučovacího předmětu nezahrnujeme hodnocení chování žáka
  5. Klasifikační stupeň vzdělávání stanovíme souhrnem tří základních sledovaných oblastí, (viz. tabulka č. 1: Klasifikační stupně pro hodnocení vzdělávání)
  6. Pro hodnocení předmětu Rozvoj osobnosti užíváme speciální tabulku klasifikace (viz.tabulka č. 2: Klasifikační stupně pro hodnocení předmětu RO)

 

Tabulka č.1: Klasifikační stupně pro hodnocení vzdělávání

stupeň

kritéria

OVO – požadovaná úroveň

samostatnost

osobní přístup žáka

 

výborný

žák splnil zadání s drobnými nedostatky

žák pracuje samostatně

žák je aktivní, projevuje zájem, na vyučování je pravidelně připraven

chvalitebný

žák splnil zadání s drobnými nedostatky nebo chybami

žák pracuje samostatně s občasnou podporou

žák je často aktivní, většinou projevuje zájem, na vyučování bývá připraven

dobrý

žák splnil zadání s chybami nebo nedostatky

žák pracuje s podporou

žák bývá aktivní, občas projevuje zájem, na vyučování je převážně připraven

dostatečný

žák splnil zadání se závažnými chybami nebo nedostatky

žák pracuje s trvalou podporou a pomocí

žák je převážně pasivní, projevuje minimální zájem, na vyučování bývá zřídka připraven

nedostatečný

žák nesplnil zadání

žák samostatně nepracuje

žák je pasivní, bez zájmu, na vyučování není připraven

   

Tabulka č. 2: Klasifikační stupně pro hodnocení předmětu RO 

stupeň

kritéria

teoretické zvládnutí tématu

praktické uplatňování teorie

zapojení žáka ve skupině

výborný

žák zvládá teorii s drobnými nedostatky

žák uplatňuje s drobnými chybami v praxi teoretické poznatky

pojmenuje nedostatky a chyby

žák se zapojuje samostatně a aktivně

chvalitebný

žák zvládá teorii s drobnými nedostatky a chybami

žák většinou uplatňuje v praxi teoretické poznatky

žák se většinou zapojuje aktivně a samostatně

dobrý

žák zvládá teorii s chybami

žák občas nebo s podporou uplatňuje v praxi teoretické poznatky

žák se občas zapojuje

dostatečný

žák zvládá teorii se závažnými chybami

žák uplatňuje s podporou v praxi teoretické poznatky

žák se zapojuje příležitostně,

na pokyn

nedostatečný

žák nezvládá teorii

žák neuplatňuje v praxi teoretické poznatky

žák se nezapojuje

 

2. Hodnocení chování žáka

  1. Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí
    na vysvědčení stupni. Klasifikační stupeň z chování stanovíme podle kritéria, ve kterém žák dosáhl nejnižšího stupně. (viz tabulka: Klasifikační stupně pro hodnocení chování) 

Tabulka: Klasifikační stupně pro hodnocení chování

 

stupeň

 

 

kritéria

dodržování školních a třídních pravidel

chování ke spolužákům

a dospělým

 

velmi dobré

 

 

žák respektuje školní a třídní pravidla, chová se podle nich

žák respektuje dospělé a spolužáky

 

 

uspokojivé

 

 

žák se opakovaně dopouští drobných přestupků, za které již obdržel důtku či se dopustil hrubého porušení školních nebo třídních pravidel

žák převážně respektuje dospělé a spolužáky

 

neuspokojivé

 

 

žák zřídka respektuje školní a třídní pravidla či se dopustil velmi hrubého porušení školních nebo třídních pravidel

žák zřídka respektuje dospělé a spolužáky

  

  1. Výchovná opatření

Ocenění:

  • ústní ocenění před ostatními žáky
  • písemné ocenění třídního učitele (vysoký výkon, soustavné plnění školních povinností na vysoké úrovni, pomoc slabšímu, spolehlivě vykonávaná služba, výrazné zlepšení v některé oblasti, mimořádný čin, reprezentace školy apod.)
  • písemné ocenění ředitelky školy (mimořádné plnění školních povinností na vysoké úrovni, mimořádný výkon, výrazné zlepšení a udržení vysokého nasazení atd.)
  • věcná odměna (mimořádný čin, reprezentace školy, aktivity k ochraně životního prostředí, soutěže, závody atd.)
  • prezentace úspěšných žáků naší školy

Opatření k posílení kázně:

  • ústní nebo písemné napomenutí pedagogickým zaměstnancem školy (porušení základních pravidel slušného chování, porušení třídních pravidel, porušení provozního řádu učebny, jednorázové porušení školního řádu, které nevedlo k přímému ohrožení zdraví, života či majetku osob nebo organizace)
  • důtka třídního učitele (opakované porušení školního řádu, které nevedlo k přímému ohrožení zdraví, života či majetku osob nebo organizace)
  • důtka ředitelky školy (opakované porušení školního řádu, které nevedlo k přímému ohrožení zdraví, života či majetku osob nebo organizace a pro které byla žákovi již udělena důtka třídního učitele; závažné porušení ustanovení školního řádu, které mělo zajistit ochranu zdraví, bezpečnosti a majetku jiné osoby, osob či organizace; porušení práva na soukromí jiné osoby či osob)
  • svolání výchovné komise školy (projednání chování žáka, neomluvené absence)

Při rozhodování o udělení výchovného opatření vždy přihlížíme k individuálnímu stavu žáka; dle závažnosti pak bude situace projednána na pedagogické radě, výchovné komisi, případové konferenci, v kooperaci se školským poradenským zařízením apod.

  1. Udělení pochvaly ředitelky školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená
    do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitelky se také zaznamená na vysvědčení
    za pololetí, v němž bylo uděleno.

3. Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole

  • Žák může plnit povinnou školní docházku také

– ve škole mimo území České republiky

– formou individuální výuky v zahraničí

– v zahraniční škole na území České republiky

– ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky

  • Povinnosti a práva zákonných zástupců a žáka týkající se lhůt konání a průběhu zkoušek, obsahu zkoušek, doložení vysvědčení ze školy mimo území ČR, překladu vysvědčení, vydání vysvědčení, pokračování plnění povinné školní docházky v kmenové škole a zařazení
    do příslušného ročníku se řídí dle průběhu plnění povinné školní docházky dle odstavce 1., dále je upravuje školský zákon a vyhl. č.48/2005 Sb., o základní škole, v platném znění.
  • Zkouška se koná na základě žádosti zákonného zástupce a je komisionální.
  • Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitelka školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
  • O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  • V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení

 

VI. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

  1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů.
  3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
  • prospěl(a) s vyznamenáním
  • prospěl(a)
  • neprospěl(a)
  • nehodnocen(a)
  1. Žák je hodnocen stupněm:
  • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků
    (§ 14 odst. 2 vyhl.48/2005),
  • prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
  • neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
  • nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
  1. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.
  2. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

 

VII. Způsob získávání podkladů pro klasifikaci a hodnocení

1. Podklady pro klasifikaci

  1. Podklady pro klasifikaci získává učitel zejména:
  • soustavným sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování
  • různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné)
  • analýzou výsledků aktivit žáků, celkovou sociální vyspělost a samostatnost
  • konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, případně pracovníky školského poradenského zařízení
  1. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce zúčastnit
    vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
  2. Žák je v předmětu s týdenní časovou dotací 1 hodina klasifikován v daném pololetí minimálně ze dvou získaných známek. U předmětu s více hodinovou týdenní dotací je žák klasifikován z více než dvou známek za každé čtvrtletí – počet známek je úměrný týdenní časové dotaci předmětu.

 2. Postup při klasifikaci a hodnocení

  1. Učitel soustavně vede evidenci o klasifikaci žáka.
  2. Při klasifikaci a hodnocení přihlíží učitel k úsilí vynaloženému žákem, jeho postojům k učení, snaze žáka a k jeho postižení. V odůvodněných případech lze žáka neklasifikovat, o čemž rozhodne ředitelka na základě návrhu třídního učitele, případně odborného posudku školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře.
  3. Učitel informuje nejméně každé čtvrtletí zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování. V případě zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonného zástupce neprodleně.
  4. Ředitelka školy dbá na jednotnost hodnotících měřítek všech učitelů.
  5. Při klasifikaci žáka, který nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován, se po návratu do kmenové školy respektuje návrh klasifikace školy při zdravotnickém zařízení.
  6. Přestupuje-li žák na jinou školu, poskytne škola, kterou žák opouští, této škole písemnou zprávu o jeho chování, docházce a klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech.

3. Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

  1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby jeho hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději, do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  4. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomu to žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
  5. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádosti jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

VIII. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

1. Komisionální přezkoušení

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle klasifikačního řádu školy. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. (§52, 53 ŠZ)

  1. Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad
  2. Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitelka školy;
    v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení
    na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  4. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  5. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

2. Opravné zkoušky

  1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník,
  2. kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  3. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. Komisi
    pro opravnou zkoušku jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí ustanovení kapitoly VIII. bod 3.

 

IX. Závěrečná ustanovení

  1. Žáky školy s touto klasifikací seznámí třídní učitelé. O seznámení se provede zápis
    do třídní knihy.
  2. Žáci se vzdělávají podle Školního vzdělávacího programu „KOTVA“, jsou hodnoceni i dle kapitoly 6 tohoto programu.
  3. Zákonní zástupci žáků jsou informováni o obsahu klasifikačního řádu na podzimních třídních schůzkách. Klasifikace, která je součástí školního řádu, je zveřejněna též na internetových stránkách školy na adrese: www.skolakr.cz.
  4. Změny a doplňky klasifikace mohou být písemně vydávány po projednání v pedagogické radě a schválení školskou radou.

Platnost od 1.9.2019                                                        Mgr. Daniela Ročková, ředitelka školy


Aktuality

29.-30.října 2019 – podzimní prázdniny

Kontakt

Kancelář školy: 466 304 934
  466 303 757
Mateřská škola: 608 653 896
Školní jídelna: 774 626 503
Podrobné kontaktní údaje >>
Napište nám >>